V Americe by mě zavřeli, říká herečka Petra Špindlerová

31. ledna 2011  5:26

Před třemi lety odešla z nekonečného televizního seriálu Velmi křehké vztahy. “Hanička už mě dost rozčilovala, vždyť jsem ji hrála čtyři roky,” říká. V té době také přišel do rodiny herečky Petry Špindlerové dnes pětiletý syn Kryštof.

pastedGraphic.png

Herečka Petra Špindlerová při své hodině jógy pro děti | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

FOTOGALERIE Z HODINY JÓGY PETRY ŠPINDLEROVÉ

Proč vás ta postava rozčilovala?

Když Andrea Čunderlíková hrála Inu v Nemocnici na kraji města, vyprávěla, že jí vždycky režisér říkal: Tady jen stůj a dívej

se. Ona z toho byla úplně na nervy. I mně už pak vadila ta Haniččina submisivita, s níž se nechává životem vláčet, ta neschopnost rozhodnout se. Režisér mi při každém druhém záběru říkal: Uber! A já na to, že už tu ani nemusím být.

vizitka

•Herečka Petra Špindlerová se narodila 18.8. 1972, vyrůstala v Rovečném u Bystřice nad Pernštejnem.

•Po sametové revoluci se dva roky věnovala modelingu v ilalském Miláně.

•Vystudovala Vyšší odbornou hereckou školu.

•Zviditelnila ji zejména postava Haničky v seriálu Velmi křehké vztahy. Nedávno měla premiéru Čapkova Bílá nemoc v Divadle na prádle, kde hraje matku.

•Je vegetariánka a vede kurzy jógy pro dospělé i pro děti.

•Je patronkou a zakládající členkou sdružení Blueland, které staví za podpory indické vlády školu v Indii v oblasti Malého Tibetu.

•Žije v Praze, má pětiletého syna Kryštofa.

Vy budete asi opak. Temperamentní, život držíte ve svých rukou…

Dělám, co můžu.

Mohla byste si teď s dítětem dovolit přijmout nabídku v podobném seriálu?
Dnes už ano, když byl Kryštof menší, tak asi ne. Je dobré si práci dávkovat, tak, abyste mohla s dítětem být, aby vědělo, že má mámu. Děti si naši pozornost zaslouží, proto je máme. Chceme-li raději dělat kariéru, nemáme je mít. Já nejsem ta fanatička, která bez práce neumí žít. Přes rok jsem byla s Kryštofem doma, protože jsem chtěla. Bylo to fajn a rozhodně je to náročnější než moje práce. Obdivuji matky, které mají děti a jsou doma. Je to zápřah jako blázen.

Bude mít Kryštof sourozence?

To nikdo neví. Neplánuju to, některé věci prostě nenaplánujete. Ani jeho jsem neplánovala, jen jsem prostě odmala toužila pomoct cizímu dítěti.

Proč cizímu?

Vyrůstala jsem ve vsi vedle dětského domova. Chodila jsem s těmi dětmi do školy. Navíc maminka je učitelka, takže u nás bylo na návštěvě pořád hodně dětí. Od té doby jsem žila s představou, že si jednou takové dítě vezmu domů. Vlastní dítě jsem naopak nikdy neřešila.

Nechtěla jste ho?
Nechávám věcem volný průběh, věřím, že vám bude buď shůry dáno, nebo nebude. Všechno, co je proti přírodě, je proti mně. Opuštěných dětí, které mámu potřebují, je spousta. Ale to je každého cesta. Nikomu nesahám do svědomí, je na každém, jak si život zařídí.

Život je cesta… Vyznáváte východní filozofie?
Potácím se někde mezi buddhismem a hinduismem, rozhodně jsou to cesty východního nenásilí, mému srdci je blízký Ghándí. Věřím, že věci, které se kolem vás dějí, se nedějí náhodou. Funguje vyšší princip, který stačí následovat.

Věříte v reinkarnaci?

Ano. Ale věřím, že jsem tady naposled. Myslím, že to stačí.

Vám se na světě nelíbí?
A vy máte pocit, že je to tu úžasný?

Jak kdy.

Je hezké, když je věčný koloběh u konce. Kde máte jistotu, že v příštím životě zažijete něco úžasného? A to jsem přitom optimistka.

Cvičíte jógu. Díky té jste přijala východní filozofii?
Úplně poprvé jsem držela v ruce knížku Hathajóga, kterou měla doma maminka, zaujala mě natolik, že jsem začala chodit do různých jógových center. To bylo asi před dvanácti lety. Postupně jsem poznala víc typů jógy a našla si to, co mi vyhovuje. Mezitím jsem čtyřikrát navštívila Indii, která můj zájem o východní filozofie prohloubila. V józe jsem postupně nacházela druh určité životní cesty, určitý způsob přežití na téhle planetě.

Čím vás Indie tak fascinuje?
Lidé se dělí do dvou skupin, na ty, co Indii nemusí, a na ty, co si ji zamilujou, nic mezi. Mě ta země absolutně nadchla. Cosi se tam vznáší ve vzduchu. Je tam špína a hluk a přitom oltáříčky a bůh na každém kroku. Lidé tam s bohem žijí, dodržují tradice. Jezdí tam dřevěné vozy tažené voly, lidé chodí bez bot, najednou máte pocit, že jste se ocitla ve středověku.

Chcete v Indii žít?
Napořád ne, ale pár let bych tam zůstala.

Co tomu brání?
Mám ráda práci a hrát divadlo v Indii, to by bylo náročné. A pak mám syna, kterého bych tu nechtěla nechat. Takže bych jela jedině s ním, což se chystám, aby poznal jinou kulturu, jiné děti. Jen ještě počkám tak rok, dva, aby z toho něco měl.

Také jste vegetariánka.
Maso nejím odmalička. Nikdy mi nechutnalo a rodiče naštěstí brzy pochopili, že nemá smysl ho do mě cpát. A taky jsem krevní skupina A a říká se, že “áčkaři” nepotřebují maso k životu, čehož jsem důkazem. Myslím, že je dobře, když člověk jí to, na co má tělo chuť. A to moje prostě nemělo k masu nikdy kladný vztah.

U vás doma se maso jedlo?
Ano, to já ho z jídelníčku vyřadila. Napřed jsem jedla alespoň ryby, ale v Indii jsem dostala z rybího masa tyfus a od té doby jsem je přestala jíst. A teď už nejím ani vejce. Čím víc jógu cvičíte, tím je výběr stravy, kterou tělo chce, samozřejmější. Chutě se změní, sama od sebe přejdete na lehčí a zdravější jídla, aniž byste se nějak nutila.

Vůbec v jogínském stravování nehřešíte?

Piju kávu a káva mi asi zůstane. Mám ji ráda a bez ní si život neumím představit. Ráno bez kávy je zcela nemyslitelné.

Co partner? Muži obvykle maso milují…
Může se mu můj přístup k masu nelíbit, ale protože je ve vztahu důležitý respekt, tak když někdo chce, může si ho uvařit a dát si ho. Já ho ale jíst nebudu a vařit také ne.

Jsou na takový přístup čeští muži připraveni?
Ale to je naše chyba! Chyba nás matek, které máme syny.

Není ale výchova kluků k praktickému použití daleko těžší než u dívek?
Je třeba se obrnit obrovskou trpělivostí a čekat, až úkol splní. Nesmí vám ujet nervy a udělat úkol za něj, jinak syna nic nenaučíte.

Jí Kryštof maso?
Když jdeme nakupovat, máme pokaždé v košíku dětské či bio párky a dětskou šunku. Sám si je tam dá, já obojí u pokladny pokorně zaplatím a on si to doma s láskou sní. Děti by měly jíst v zásadě jenom to, na co mají chuť. On zřejmě maso potřebuje a já se jen snažím, aby ho nebylo moc.

Nemluvíte vůbec o Kryštofově otci?

Žije na samotě za Prahou a jako táta funguje. Zasvěcuje ho do svého uměleckého světa (sochař Karel Špindler – pozn. redakce), ale já u toho obvykle nejsem. Kryštof se na něj těší, tak je asi všechno v pořádku.

Vedete lekce jógy pro děti, syna berete s sebou?

Dřív ano, ale teď ne, protože už toho dost umí, navíc ostatní dirigoval a trochu mi bořil hodinu. Ale snad zase chodit bude. Nakonec to byl on, kdo mě přivedl na myšlenku cvičit s dětmi. Doma se ke mně při cvičení přidával, a tak jsem začala v anglické školce, do které chodil. Teď vedu dvě skupiny dětí, jednu předškolní a druhou ve věku prvního školního stupně.

Spirit festival

Herečka Petra Špindlerová povede kurzy jógy pro děti na prvním ročníku Prague spirit festivalu, který se koná v hlavním městě už tento pátek a v sobotu. Více zde.

Tak malé děti neudrží dlouho zájem a pozornost. Jak to jde s jógou dohromady?
Na začátku hodiny děti lítají a pak se zklidňují. Některé naopak napomínají ty druhé: Mlč, já hledám rovnováhu. Často se navzájem při cvičení objímáme a dotýkáme, na konci hodiny pak všem masíruji chodidla. v Americe by mě za to možná zavřeli.

Cvičíte i s dospělými. Proč byste mi jógu doporučila?

Můj mistr jógy říká, že jóga není cvičení těla, ale nervů. Běžně neumíme zklidnit mysl a tělo při józe funguje jako nástroj ke zklidňování, k zastavení koloběhu myšlenek, vytěsnění negativních pocitů. Zdravé tělo je jen vedlejším efektem.

Co nejtěžšího z jógy dokážete, dáte si třeba nohy za krk?

Nezáleží na obtížnosti cviku. Každý, který provedete správně, soustředíte se a správně dýcháte, tak je pro vás blahodárný. Je jedno jestli stojíte na hlavě nebo jen dokonale sedíte.

Jakou máte nejoblíbenější pozici?
Pozdrav slunci. Cvičím ho každé ráno a dostanu se na úplně jinou frekvenci. A pak už mě hned tak něco nevytočí.

Ženy ale jógu berou jako příležitost zhubnout. Není to nesmysl, když jde hlavně o zklidnění mysli?

Zhubnete, určitě. Speciálně když cvičíte jógu s názvem Ashtanga Vinyása, což je dynamičtější, spíše mužský styl jógy, je to větší fyzická dřina. Motivací může být klidně redukce váhy, ale když žena postupně józe propadne, zklidní se, je příjemnější na děti, na manžela a postupně přijde na to, že jen o těle jóga není.

Vás jóga zklidnila? Zdáte se mi temperamentní až dost.
Často teď na leccos říkám: To je jedno. A moje maminka se tomu směje: Zase ta tvoje neoblíbenější věta! Mám samozřejmě svůj názor, ale situace nehrotím.

Očima autorky

Ve vegetariánské restauraci si Petra Špindlerová dala špenátovou palačinku plněnou lilkem a zázvorový čaj. Navenek působí křehce, otevřeně až bezbranně, což je to jediné, co má shodné s Haničkou z televizního seriálu. Vnitřně je silná jako ve svých vírách. Na rovinu z našeho rozhovoru předem vyloučila slovo adopce a také jméno sochaře Karla Špindlera, takže její tajemství zůstala jen mezi řádky.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/v-americe-by-me-zavreli-rika-herecka-petra-spindlerova-pfv-/spolecnost.aspx?c=A110129_214245_spolecnost_jup
Petra Špindlerová: Jóga jí nahrazovala antidepresiva, teď ji cvičí s dětmi

29. října 2016 | 06:00
Petra Špindlerová (44) je herečka, kterou znáte ze seriálů Ordinace v růžové zahradě, Mordparta a teď nejnověji ze seriálu HBO Pustina. Petra ale také učí jógu a sama ji cvičí každý den. Není proto divu, že se stala patronkou Jógové bible, ve které jsou kompletní jógové ásany.

Proč jste začala cvičit jógu?
Jako každá žena, která před lety chtěla jinou alternativu k aerobikům. Začala jsem s ní skrz své tělo a na začátku jsem vůbec nedoceňovala všechny ostatní benefity. Potom zjistíte, že vás to v různých krizových životních okamžicích posouvá, a v ten okamžik objevujete všechna další kouzla, která vám jóga dává. Když jsem prožívala ty nejtěžší okamžiky, začínala jsem každý den pozdravem slunce, a pokud jsem vynechala, nestál celý den za nic. Přinášelo mi to klid v hlavě a nahrazovalo to antidepresiva. Člověk potom vyzařuje takový zvláštní klid, který se potom odráží i v chování ostatních lidí k vám.

Jak často cvičíte?
Snažím se denně. Je to také tím, že skoro denně cvičím lekce pro dospělé, děti nebo teenky, do věku teenagerů jsem se úplně zamilovala. Jsou to nádherná děvčata a hrozně mě baví s nimi objevovat ženskost těla ve všech fázích, kterými procházíme. Když nemám lekci, snažím se cvičit doma. Cvičení má různou délku podle toho, kdo je doma, jak moc mě potřebují děti nebo jestli se ke mně chtějí přidat.

Takže s vámi cvičí i děti?
Jasně, občas mi nadávají, že je to těžké, občas jsou lenošné a občas je to nebaví. Co je ale zajímavé, je, že si často jen tak sednou a říkají, že meditují. Je to zázrak, protože zavřou oči a chvíli jen mlčí.
Jste také vegetariánka. Mají tyto dvě věci něco společného?
Úplný prapůvod je v tom, že maso nepotřebuji od malička, vždycky jsem byla schopná sníst jen babiččiny domácí řízky nebo buřtíky. Moje babička si všechno pěstovala na zahradě, takže já jsem vyrostla na fazolkách na smetaně, kapustových karbanátcích a ostatních bezmasých dobrotách, a jakmile jsem si začala o svém jídle rozhodovat sama, tak jsem ho ze svého jídelníčku postupně vyřazovala, protože mi nijak zvlášť nechutnalo. Až časem se dostavil ten další aspekt o smrti zvířat a cvičení jógy je skvělé v tom, že vám to v hlavě skvěle nastaví, jestli je to či ono pro váš život nezbytné. Zasahuje to i do dalších odvětví, nejen jídla. Zkrátka začnete myslet i na ostatní živé bytosti na planetě.

Jak to máte s vařením doma? Přítel ani děti neprotestují?
S námi bydlí ještě i babička s dědečkem, můj otec, děda, výborně vaří. Když já nejsem doma, tak vaří on, a jelikož je v důchodu, tak je ten láskyplný dědeček, který uvaří vše, na co mají děti chuť. Já už jsem tak nedržela vařečku v ruce strašně dlouho. Nejlepší je, že vaří i jenom speciálně pro mě, bezmasá jídla. Nemám na vaření moc čas, ale dělám to moc ráda. Ještě raději peču, dětem do školy muffiny a sušenky.

Jaké to je bydlet s rodiči?
Je to o velké trpělivosti.

Jaká je vaše nejoblíbenější společná rodinná aktivita?
Moc rádi v létě jezdíme na kole, v podstatě s dětmi trávím celé léto, nemám tendenci je někam posílat, pokud to není k babičce na chalupu. Nejlepší je, když přijde můj přítel Kajetán a hrajeme hry. Teď máme novou hru, je to pexeso vědců. Na jedné straně je vynálezce a na druhé vynález, český. Já jsem najednou objevila, v čem jsou Češi úžasní.

V minulosti jste si zkusila žít na samotě u lesa s bývalým manželem, to by šlo s jógou a meditováním dohromady, vás to ale zase zaválo zpět do města. Jak to?
Možná to nebyl správný čas nebo to nebylo s tím správným člověkem, já nevím. Je to celkem náročné, odstěhovat se mimo civilizaci. Začínáte ráno od třísek tím, že si musíte zatopit. Všechno hezké, když tam chybí ostatní věci, je zkrátka trochu náročnější. Cvičilo se mi tam hezky, ale stejně tak hezky se mi cvičí v Praze mezi mými švitořícími dětmi, když jsem obklopena láskyplnou atmosférou.

Myslíte si, že byste se někdy zase na samotu vrátila?
Na nějakou jinou a s někým jiným možná, ale moje děti teď potřebují chodit do školy a mají spoustu aktivit, o které bych je nerada připravila. Můj syn animuje filmy a tráví hodně času v muzeu Karla Zemana, které zbožňuje, a hraje na piáno a dcera tančí. Nechci být ani matkou taxikářkou, která je bude rozvážet, myslím, že čas se dá strávit i lépe. Možná až budou větší a budou mít potřebu nebo až budu stará bába. Přestože nerada plánuji, mám takový plán, že bych chtěla na stáří maringotku u lesa, kde bych si pěstovala bylinky a cvičila. Nepotřebuji nutně dům a tyhle věci, jóga mě vlastně naučila i to, že nemám potřebu vlastnit tolik věcí. Zjistíte, že toho ke štěstí mnoho nepotřebujete.

Více na http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/427089/petra-spindlerova-joga-ji-nahrazovala-antidepresiva-ted-ji-cvici-s-detmi.html?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

STYLE new

The naked Truth